2004

Už dříve, když jsem se učil hrát na kytaru, jsem si pohrával s myšlenkou hrát v kapele. S Jirkou Pavelkou jsme se potkávali v „hudebce“ na hodinách saxofonu a také na sboru, kde jsme spolu pěli. Říkali jsme si, že bychom mohli nějakou kapelu založit. Mezitím hrál Jirka s Honzou Poledňákem v jednom hudebním seskupení.

V létě jsem pár lidem říkal, že bych měl rád kapelu a dovedlo mě to až ke kytaristovi Honzovi Poledňákovi, který v tu dobu hrával s Michalem Hervertem své písničky. Párkrát jsem si s nimi byl jen tak zabrnkat v čajovně Medina ve Vlašimi a dozvěděl se, že toho chce Michal nechat, ale Honza chtěl pokračovat.

24. srpna jsme se sešli s Honzou Poledňákem a Jirkou Pavelkou v čajovně jen tak narychlo a řekli jsem si, že bychom to mohli vyzkoušet. Tenkrát jsem byl jmenován kapelníkem. Také jsme se s Michalem Hervertem domluvili, že nás nechá zkoušet u sebe v garáži. Sehnali jsme si nástroje, kde se dalo, a dokonce jsme si nějaké koupili :o) Žádný bubeník mezi námi nebyl, ale byl počítač a chytrý program, ve kterém jsem dělal základy bicích nástrojů. No a Honza sehnal basu, aby ta naše muzika měla spodky.

Hned po první zkoušce, kterou jsme si nahráli na diktafon, jsme šli za Michalem Novákem, kterého kluci znali ze svých předchozích hudebních působení. Ten si poslechl nahrávky a od té doby je pořád s námi a zvučí a zvučí.

Tenkrát neměla kapela ještě název, tak jsme přemýšleli a vymysleli prostě a jednoduše Proměny a aby to nebylo nudné tak ProMěNY. Rozhodli jsme se ukázat lidem, co jsme nacvičili a při té příležitosti kapelu pokřtít. Domluvili jsme si místo v restauraci Sokolovna ve Vlašimi na 27. listopadu a pozvali co nejvíce známých. Přišel také učitel ZUŠ Vlašim, zpěvák a saxofonista kapely Unisono, Luboš Průša, kterého jsme v rychlosti pasovali na našeho kmotra.